Při procházce lesy okolo Málkova můžeme narazit na podivné, až mysticky vypadající trosky. Prázdnými okenními oblouky svítí sluneční paprsky. Člověk by klidně věřil tomu, že jsou to brány do jiného světa. Nacházíme se u zříceniny kostela svaté Apoleny.
Vznik kostela
V lesích kousek od obce Málkov se nacházel blahodárný pramen, který měl údajně vyléčit jakoukoliv bolest zubů. Proto se o něj brzy začal zajímat George Maximilian Lindel – zdejší šlechtic, který měl problémy se zuby. Nejprve v účinky podivného pramenu nevěřil, ale když jej sám okusil a zjistil, že legendy opravdu nelhaly a že jeho zuby jsou zdravé, nechal u pramene postavit kostel věnovaný svaté Apoleně – patronce zubních lékařů. Kolem kostela brzy vyrostla malá, ale malebná víska Apolena.
Poválečný osud kostela
Apolenu obývalo převážně německé obyvatelstvo. To ale bylo po roce 1945 odsunuto, a vesnička i s kostelem zůstaly opuštěny napospas přírodě. Domy se rozpadly a zarostly stromy. Stejně tak i kostel. Dnes už z něj zbývají jen trosky, ze kterých můžeme pouze hádat, jak vypadal, když byl ještě v provozu.
Z kostela svaté Apoleny toho do dnešních dnů moc nezbylo. Ale přesto (nebo právě proto) stojí toto místo za návštěvu. Nejen kvůli své historii, ale také kvůli kouzlu jenž se v tomto místě skrývá a které nejde dost dobře popsat slovy. Člověk ho prostě musí zažít.