Kostely vypráví příběhy o zbožnosti, obětavosti a lásce místních lidí, ale i o zmaru, úpadku a zkáze. Jeden takový kostel mají v Lestkově. Ale tam je to příběh se šťastným koncem.
Kdysi dávno...
Jak je v kraji zvykem, tak i obec Lestkov má své počátky spojené s rodem Švamberků. Místní kostel se může pochlubit tím, že zdejší farář byl jedním z členů tohoto významného šlechtického rodu. Jmenoval se Jan ze Švamberka. Kostel v Lestkově je zmiňován již roku 1375.
Sedmnácté století nebylo pro kostel příznivé období. Stav byl v té době tak špatný, že ho farář Kašpar Haas musel dokonce nechat část strhnout. Teprve o sto let později prošel svatostánek zásadní rekonstrukcí. Po dalších čtyřiceti letech dostal barokní podobu. Středověké zdivo se tak dochovalo jen na nároží kostelní věže.
Znamení doby
Roku 1972 se z věže kostela při silném větru ulomil kříž. Díky této události se podařilo objevit pouzdro s dokumenty z poslední opravy. Byl to ale také symbolický začátek zkázy celého kostela.
Kdybyste navštívili sv. Prokopa v devadesátých letech minulého století, našli byste propadlou střechu, zničené vitráže a rozpadající se obvodové zdivo.
Vše se začalo obracet k lepšímu s příchodem nového století. Od roku 2003 probíhají postupné opravy a kostel začal znovu žít společenským životem. O šest let později dostala věž novou báň. Ještě v době, kdy byl sv. Prokop bez střechy, se v něm konala svatba pod širým nebem. Dnes už je kostel kompletně zastřešen.
Pomohli si sami
Jen díky spolupráci obyvatel Lestkova, spolku Pomozme si sami, obce a církve se podařilo kostel sv. Prokopa zachránit. Jejich společná snaha se všem vyplatila. Lestkovští obnovili tradiční místo setkávání a obec tak nepřišla o svoji největší dominantu.
Ne všechny památky v tachovském kraji mají takové štěstí. Proto stojí za to Lestkov navštívit.