Obec Tisová leží v rovinaté krajině plné pastvin, lesů a rybníků, které zde založili ve 13. století pánové ze Švamberka. Právě nejbližší okolí rybníků je domovem početného vodního ptactva, které je zde chráněno přírodní rezervací Tisovské rybníky. Horizontu pak vévodí mohutný vrchol Přimdy se starodávným hradem.
Historie
Kdy přesně Tisová vznikla se už asi nedovíme. Jisté je, že celý středověk tato malá ves přecházela z majitele na majitele o čemž se nám dochovaly četné písemné prameny. Mezi významnými majiteli nalezneme např. klášter v Kladrubech, který Tisovou získal v roce 1233 od mělnické kapituly. Brzy však Tisová přešla pod tachovský manský obvod, kde se držela do 17. století, aby se opět dostala do majetku kladrubského kláštera a následně mnoha dalších světských majitelů. Posledními, komu Tisová patřila před znárodněním, byl rod Windischgrätzů, kteří ji drželi až do roku 1945.
Kostel s tvrzí
Nepřehlédnutelnou stavbou celé obce je rozhodně kostel sv. Mikuláše, který svou podobu získat v polovině 18. století. Zajímavostí je, že kostel v sobě ukrývá stavbu mnohem starší. Uvnitř najdeme zdi původního středověkého kostela, které splynuly s interiérem novější stavby.
Právě starší, snad ranně gotický, kostel byl propojený s vedle stojící tvrzí, ze které se nám do dnešních dnů zachoval volně přístupný prostor s klenutými stropy.
Zmizelý zámek
Na základech a zdech středověké tvrze byl později vystavěn malý zámek, který těsně přiléhal ke kostelu a byl s ním spojený krátkou pavlačí.
Tato malá budova "starého" zámku ošem přestala svým majitelům dostačovat (nebo snad vyhořela) a tak zde vyrostl v těsné blízkosti zámek nový s vysokou mansardovou střechou. Se znárodněním a příchodem poválečných časů byl zámek následně přestaven na kancelářskou budovu zemědělského družstva, což značně přispělo k jeho estetické devastaci.
Posledním hřebíčkem do rakve byla jeho úplná demolice v roce 2012.
Hřbitovní alej
Složitá je historie i stavební vývoj místního panství. Na historii obce přímo u kostela upomínají ještě dvě památky. Jednou je socha sv. Jana Nepomuckého a druhou památník obětem 1. světové války.
Když už budete mít té historie dost, můžete se vydat klidnou procházkou k místnímu hřbitovu. Cesta za vsí je lemovaná mladou alejí, kterou si zde v roce 2017 vysázeli sami místní a najdete zde 46 lip a 5 javorů. Z aleje se můžete také dobře rozhlédnout po okolí.
Tisovské rybníky
Okolní rovinatá krajina inspirovala již ve 13. století pány ze Švamberka k vybudování řady větších i menších rybníků. Právě v jejich okolí našlo útočiště velké množství vodního ptactva, což dalo za vznik přírodní rezervaci Tisovské rybníky. Pokud tedy patříte mezi milovníky přírody, určitě na některý z rybníků vyrazte s fotoaparátem nebo dalekohledem. Nejhezčí to tu je během jara, když kvetou vlhkomilné rostliny a okolní porosty i vodní hladina se hemží potápkami, čírkami, kulíky, kachnami a množstvím dalších druhů vodního ptactva.
Nádherné jsou samozřejmě také letní západy slunce, kdy až do setmění plují ptáci po hladině zbarvené zlátnoucí oblohou a přicházející večer je plný zvuků a kvákání žab.
Až zavítáte na svých toulkách Tachovskem do Tisové, vzpomeňte si na bohatou historii, která tuto obec utvářela a nezapomeňte vyrazit na procházku mezi místní rybníky.