Pístov

Na strmých stráních údolí Kosového potoka stojí několik vesnických stavení s kostelem. Málokdo by zde dnes viděl obec, která formovala okolní dějiny

Poutní kostel sv. Bartoloměje s přilehlým hřbitovem vypadá dnes neudržovaně a zapomenutě. Jeho pozoruhodnou stavbu můžete vidět už z dálky. Je umístěný v krajině tak, aby byl dobře vidět, ačkoliv je dnes již v zákrytu vzrostlých stromů. Právě sem putovaly po staletí zástupy poutníků ze širokého okolí.

Osidlování nehostinné krajiny

Kdy a kdo Pístov založil se dnes už asi nedozvíme. Jedna z teorií je, že Pístov vznikl ve středověku jako správní místo, ze kterého se mělo řídit kolonizování okolní liduprázdné krajiny. Snad jej založili stejní lidé, kteří postavili hrad na Lazurovém vrchu. Ačkoliv měla obec kostel, faru i školu, nikdy zde nežilo větší množství obyvatel, přesto patřilo k místní faře téměř 1000 lidí, kteří pocházeli většinou z okolních vesnic.

Že nebyl Pístov jenom běžnou vsí dokazuje také jeho dominanta - kostel sv. Bartoloměje, který dnes sice chátrá, ale i přesto si zachovává jistou majestátnost, kterou běžné vesnické kostelíky nemají.

Poutní kostel sv. Bartoloměje

Kostel sv. Bartoloměje zcela dominuje svému okolí. Není to jen jeho polohou na vršku, ale především jeho rozměry a čistou barokní architekturou.

První zmínka o zdejším farním kostelu, který byl vystavěný v gotickém slohu, je z 1. poloviny 14. století. Některé pameny uvádějí dokonce začátek 13. století. Barokní stavba, kterou zde najdete dnes, je však až a poloviny 18. století. Díky naprosto okrajovým stavebním zásahům si můžete kostel prohlédnou tak, jak jej původní autoři navrhli a postavili. Bohužel není dnes kostel v nejlepším stavu a určitě by si zasloužil více pozornosti, i protože se jedná o slavné poutní místo, kde se konají mše dodnes.

Ke kostelu patřila také nedaleká fara vystavěná o několik let dříve. Dnes je fara využívána jako rekreační objekt.

Život pod Pístovem

Dnes to tak nevypadá, ale pod Pístov spadal velice zajímavý kus země. Okolní kopce jsou protkané starými štolami, které byly plné rud, minerálů a mramoru. V lesích se těžilo dřevo, které se pálilo na uhlí. Postupně vysečené mýtiny na jižních svazích se proměnili v pastviny pro dobytek. Navíc se zde pěstoval chmel pro pivovary a odpradávna zde vyvěraly prameny minerální vody. Ten kdo vlastnil Pístov z toho měl nemalé příjmy.

Tragické události

Smutnou částí historie obce je pochod smrti, který vedl z Lagenfeldu do Flossenbürgu ke konci 2. světové války. Vězni zde za nepředstavitelných podmínek umírali vyčerpáním i týráním fašistických vojáků. Několik jich zemřelo také během náletu spojeneckých letadel, která do nich začala střílet pravděpodobně v domění, že jde o prchající německé vojáky.

Dnes na tyto temné dny upomíná pietní místo s pomníkem, které se nachází nad Pístovem.

Prosluněné stráně

Jen málo turistů do těchto zapomenutých koutů dnes zavítá, přestože má Pístov a jeho blízké okolí rozhodně co nabídnout. Dominantní poloha nabízí rozhledy do krajiny a jižní svahy, které v létě sálají teplem, jsou domovem mnoha vzácných druhů rostlin i živočichů. Není náhoda, že právě zde mizi na jaře sníh nejdříve. A když se pak vydáte do údolí Kosového nebo Jilmového potoka, čekají na vas další poklady a nečekané objevy.

Objevte kouzlo vesničky sedící nad okolní krajinou, připomeňte si její pohnutou historii a vydejte se na svou vlastní malou pouť okolní krajinou. Objevte Pístov a nechte se myšlenkami unést do dob dávno zapomenutých.

Autor: Matouš Horáček